Ženské tělo prochází různým proměnami, zvláště pak v období mateřství. Vždy však platí, že se žena chce také líbit a cítit se pohodlně. Když se Jaroslava Šnejdarová stala maminkou, zjistila, že tato očekávání se příliš nepotkávají s realitou módního průmyslu. Jako akční žena vzala věci do svých rukou a založila vlastní udržitelnou značku WO-MUM, jejíž modely ženy ocení nejen v období mateřství. Není to však jediný projekt, kterému se věnuje a nově se stala také ambasadorkou programu Women in Tech, jímž si sama úspěšně prošla.
Kudy vedla Vaše cesta k vlastní módní značce? Bylo potřeba řešit i nějaké nepříjemnosti?
Moje značka vznikla v době, kdy jsem už rok a půl kojila syna, předtím čtyři roky dceru a toužila jsem chodit konečně zase normálně oblékaná. Začala jsem si tedy navrhovat vlastní věci, a to hlavně proto, že jsem již tou dobou hodně řešila také udržitelnost a značky, které nabízely něco, co vypadalo dobře, pro mě nesplňovaly stránku udržitelnosti a ani materiály nebyly to pravé. Začala jsem proto s kolegyní navrhovat nějaké modely, aby se mi líbily a vznikla z toho první kolekce, která vyšla na trh. Co se týče fuck upů, tak jeden velký vznikl právě s tehdejší kolegyní, protože kvalita věcí, které dodala, nebyla taková, jak jsem si představovala. Spousta se jich pak musela předělávat a dodatečně upravovat. Víte, ono věcí, které se dají ve výrobě pokazit, je tolik, že kdybych to tehdy věděla, možná bych se do toho byznysu vůbec nepouštěla. I když se to nezdá, nestačí pouze ušít tričko podle nějakého střihu.
Najít šikovné lidi není snadné, jak jste to řešila?
Rozhodila jsem sítě různě po známých a Facebooku a musím říct, že teď jsem se svým týmem spokojená. Mám kvalitní lidi, u nichž vím, že výsledný produkt bude takový, že bych si ho sama koupila, opravdu vymazlený. V tuto chvíli tak naštěstí stránku výroby tolik řešit nemusím, ale na začátku jsem hodně narazila na to, že se dá opravdu hodně pokazit, i když máte kvalitní stroj. Ale vzpamatovala jsem se z toho, věci jsme opravili a jeli dál. Bylo dobře, že jsem se tím nenechala zastrašit. Šlo o zkušenost, na základě které jsem se toho o módě dost naučila. Takže zpětně jsem ráda, že se to celé stalo už na začátku, kdy se například kolekce nešily v takových objemech jako nyní.
Hodně dbáte na materiály. Využíváte pouze české nebo dovážíte i ze zahraničí?
Materiály jsou pro mne alfa a omega všeho, protože když je žena těhotná, poté kojí a mazlí se hodně s miminkem, potřebuje, aby materiály byly hodně příjemné a prodyšné, aby kůže mohla fungovat, jak má. Takže materiály vybírám vždy sama a hodně přísně. Nejprve se dívám, co se najde na českém trhu, ale není toho moc, proto mám dodavatele i z Německa, kde se udržitelnost řeší už delší dobu než u nás. Spotřebitelé i tvůrci tam jsou více otevřeni tomu, vynaložit vyšší částky za materiál, protože si uvědomují, jakou to má přidanou hodnotou. Hodně značek na našem trhu, ač udržitelných, mnohdy poleví, protože dostupnost materiálů není tak velká. Já ale trvám na tom, aby třeba bavlna byla opravdu bio bavlna s veškerými certifikáty a měla jsem jistotu, že odpovídá veškerým požadavkům. Totéž s tencelem, vlnou, lnem na léto, to jsou všechno materiály, které mají úplně perfektní antibakteriální a termoregulační vlastnosti. Když si vezmete na sebe kabát z pravé vlny, máte úplně jiné pocity, než v nějakém polyesterovém.
Vlna mnoho lidí možná odradí, protože se zaleknou údržby?
Pravda je, že takový kabát nehodíte jen tak do pračky, musíte s ním do čistírny. Jenže totéž platí i u spousty polyesterových kabátů. Možná s tím je trochu více práce, ale přírodní materiály jsou skvělé v tom, že když například zainvestujete do takovéhoto kvalitního kabátu, bude vám sloužit i několik sezon. Velká část běžných kabátů vydrží jen jednu nebo dvě, pak se začnou trhat, žmolkovatět nebo něco podobného.
Daří se v tomto nějaká osvěta, aby lidé nekoukali jen na cenovku, ale i na vše, co se za ní ukrývá?
Právě toto byl důvod, proč značka WO-MUM nešla primárně na český trh, ale začínali jsme se zaměřovat na trhy, které už tuhle osvětu nějakým způsobem mají za sebou. Naše první klientky byly z Německa, Holandska a na sever od nás. Tady v Čechách to šlo tak nějak postupně. Když jsem si všimla, že z naší anglické stránky si už objednávají i klientky v Čechách, hlavně v Praze, následoval krok, který dokončujeme, tedy česká verze e-shopu.
Jak je těžké prosadit se v módním průmyslu? Tím spíše, když jste začínala v zahraničí.
Nám se to daří, možná je to i tím, že celý koncept je jedinečný. Nenabízíme jen prodej produktů, ale i pronájem a díky pronájmu můžeme produktu prodloužit životní cyklus až třikrát. Takže lidé, kteří řeší udržitelnost a opravdu jim na tom záleží, vědí, že to dává smysl. Protože kabát, který potřebujete v těhotenství jednu sezonu, si jednoduše pronajmete a nemusíte následně řešit jeho prodej. Zákaznice jej po skončení pronájmu vrátí a dostane zpět peníze za depozit. Takový můj popud, proč to udělat, byl, že si ráda kupuji hezké oblečení, třeba někdy i dražší od místních návrhářů, ale při obměně šatníku nemám čas a trpělivost pak oblečení někde nabízet a prodávat. Pokud by chtěl někdo některý z našich modelů za výhodnější cenu, má možnost koupit si ten, který byl zapůjčený. Celé je to hodně propojeno s cirkularitou.
Jak se Vám zpočátku dařilo proniknout na zahraniční trhy? Šla jste cestou propagace nebo jen Word of Mouth?
Volili jsme určitě propagaci. Jelikož nejsme úplně v blízkosti a nemáme ani kamenné prodejny, šli jsme hodně formou influencerů, sociálních sítí a článků na různých portálech, které se zabývají udržitelností. Trochu jsme narazili ale v tom, že naše téma je převážně o mateřství a období, kdy se ženě hodně mění tělo, ale zároveň jde o období poměrně krátké. Spousta portálů, kde by si člověk řekl, že to na ně tematicky zapadá, tak nás proto odmítlo, pro ně jsme Maternity Brand. Podobně složité bylo i vysvětlit blogerce, kterou jsme oslovili ke spolupráci a zabývá se módou, že sice máme produkty hodně zaměřené na mateřství, ale zároveň máme mnohou modelů nadčasových a dobře padnoucích, které žena využije kdykoliv. Spousta z nás nosí běžně košilové šaty, nejedná se o model určený pouze na dobu kojení. Někdy jsem měla pocit, že je Maternity až sprosté slovo. Značka se nám ale časem začala vyvíjet, a to i se mnou, protože v momentě, kdy jsme projekt spustili opravdu naplno, už jsem nekojila. Klientky také postupně chodily a říkaly, že produkty jsou super, ale už nechtějí jen klasické kojící tričko. Design se jim líbil, ale cítily, že chtějí nosit i něco jiného, takže se kolekce začaly směřovat i více univerzálně.
Nyní bych řekla, že jsme taková Maternity Friendly značka a nabídku máme více vyváženou. Kolekce rostou s našimi zákazníky, takže od jara bude na trhu i dětská kolekce, protože jsem viděli u maminek poptávku. Opět se nám jedná o kvalitní materiály, máme navrženo několik modelů, které s dětmi rostou a také bude možné si je pronajmout.
Co se týče půjčování, vyskytly se někdy nějaké problémy?
Vše funguje tak, že zákaznice zaplatí částku odpovídající počtu měsíců, na něž si chce model zapůjčit, tedy 1, 3 nebo 6, a k tomu depozit, který dorovná částku za zboží, jako kdyby si ho koupila. Ve chvíli, kdy zboží vrátí, depozit se jí vrací. Jedná se o jednoduchý model, který nepotřebuje nic dalšího a zatím jsme tedy měli klientky, které buď vše v pořádku vrátily, nebo si zboží nechaly, když bylo nějak poškozené, případně došlo k domluvě, že se jim vrátila jen nějaká poměrná část depozitu. Žádný větší problém jsme naštěstí zatím neřešili. Spousty modelů, které si zákaznice pronajaly a nebyly vyloženě jen na dobu kojení, tak si natolik oblíbily, že si je nakonec nechaly nastálo.
Spolupracujete při přípravě kolekcí i s návrháři. Jak taková spolupráce probíhá? Necháváte jim volnou ruku, nebo připravují modely na základě Vaší představy?
Aktuálně pracujeme jen s českými designéry s tím, že mám jednu hlavní kolegyni, která se mnou vše připravuje, ale na některých kolekcích se podílejí třeba i další lidé. V hlavní kolekci WO-MUM se snažím, aby vše bylo podle mých představ, hlavně co se týče materiálů, protože tím jsme na jednu stranu relativně dost limitovaní. Přírodní materiály jsou úplně jiné, než když si člověk vybere z tisíců druhů různých polyesterů, mají svá specifika, na která se musí ladit i design. Také barvy, ve kterých jsou tyto materiály nabízené nebo do kterých se je snažíme barvit, vybíráme tak, aby byly co nejekologičtější.
Jaké hodnoty vyznáváte v podnikání a propisují se třeba i do osobního života?
Určitě se to ovlivňuje navzájem. Díky svému projektu jsem se toho hodně naučila a začala aplikovat i ve svém osobním životě. Ale projekt jako takový vznikl na základě nějakých mých přesvědčení v osobním životě, takže se jedná o takové kolečko, které se hezky doplňuje. A myslím si, že když někdo chce podnikání dělat opravdu srdcem a dobře, nejde to bez toho, aniž by se nějak propisovalo do osobního života.
Na jakých třech základních hodnotách značka stojí?
Udržitelnost. I když se to nezdá a já jsem si to také do doby, než jsem začala se svou značkou, do důsledků neuvědomovala, tak módní průmysl je jeden z největších znečišťovatelů životního prostředí vůbec a vše začíná opravdu tím, jaký materiál zvolíte. Lidé si třeba vůbec neuvědomují, že i každým praním oblečení například z polyesteru, odchází do vody spousty mikroplastů. Nedávno jsem například viděla dokument na toto téma a každý člověk takto vyprodukuje jednu igelitku ročně. Takže jen tím, že pereme, vytvoříme odpad o hmotnosti jedné igelitky. Snažíme se proto zákazníkům i vysvětlit, proč je udržitelnost důležitá.
Druhou hodnotou je komunita, stálých zákaznic a lidí, kteří jsou kolem WO-MUM. Spousta žen v citlivém období potřebuje nějakou podporu nebo jen ujištění či možnost přijít na workshop a užít si ho. Od loňského roku například připravujeme workshopy zaměřené na udržitelnost módy. Jejich první část je taková povídací a druhá pak praktická, kdy si mohou účastnice přinést něco, co mají doma a vykazuje to nějakou vadu – utržený knoflík, dírka ve svetru a podobně. Kolegyně jim ukáže, jak si to opravit, aby se nemusely svého oblíbeného kousku vzdát.
Třetí hodnota je, že tvoříme nejen udržitelnost, ale i nadčasovost. Nekopírujeme trendy, ale snažíme se oblečení dělat tak, aby si žena mohla vzít kabát navržený před 10 lety a pořád se v něm cítila krásná. Vše je ženské, ale ne podle současných trendů.
Vaší doménou není jen móda, ale i gastronomie. Co vás zavedlo do této oblasti?
Dovážíme španělské delikatesy, vína a celkově se točíme kolem gastronomie, protože dodáváme i grily do restaurací, také pocházející ze Španělka. K tomuto mě dovedl partner, který tento byznys začínal, už když jsme se seznámili. Já jsem tehdy ještě studovala a příležitostně mu pomáhala, až z toho vzniklo, že jsem byla ve firmě zainteresovaná úplně stejně jako on. Sabores nyní funguje 16 let a dodnes je to náš hlavní byznys.
Proč padla volba právě na španělskou gastronomii?
Oba jsme studovali na univerzitě v Madridu a celkově kultura a lidé kolem gastronomie jsou hrozně fajn, dobře se s nimi pracuje. Partnerovi to po návratu do Čech chybělo, tak začal v malém množství s dovozem tamních specialit a pak se to více rozjelo.
Co považujete za největší španělskou pochoutku?
Pro mě spíš než jednotlivá španělská pochoutka je strašně příjemná tamní kultura stolování. Ve Španělsku není běžné, že by si někdo objednal svůj talíř jídla, ale objedná se něco doprostřed a všichni ochutnají z každého něco. Právě tahle nálada kolem sdílení jídla mě uchvátila a od té doby jsem si na to zvykla, a to až tolik, že mi přijde skoro divné objednat si talíř sama pro sebe a sama ho sníst.
Potkávají se v něčem Vaše dva projekty?
Určitě se tam dá najít společná linka, i když se to zdá jako úplně něco jiného. Oba jsou on-line byznysy, kde je background od budování e-shopu, pozice na vyhledávačích, marketingu a dalších věcí v podstatě shodný. A rozhodně máme i společné hodnoty, delikatesy sice nevyrábíme, ale známe osobně všechny dodavatele, je pro nás důležitá kvalita produktů a surovin, z nichž se vyrábějí. Spousta vín, která dovážíme, tak jsou bio nebo bio dynamická, naturální. V obou podnikáních je pro nás důležitá kvalita a kdo to dělá.
Platí stále, že trávíte část roku v zahraničí? Daří se spojit řízení firem na dálku a do toho péče o rodinu?
Často pobýváme na Mallorce, kde máme i nějaké pracovní aktivity. Když byly děti menší nebo v době Covidu jsme tam trávili o dost víc času, ale když už jsou děti školou povinné, tak se to omezuje na prázdniny a nějaké pracovní cesty. Sice je to složitější, ale dá se to i s dětmi absolvovat krásně.
Umíte si udělat čas i pro sebe? Co Vás v takových chvílích baví?
Poslední roky hodně praktikuji jógu, takže když si udělám čas, navštěvuji ráda jógová studia nebo i nějaké pobyty. Od všeho si odpočinu, vypnu hlavu. Mám ráda také procházky, čtení a celkově gastronomii. Takže když máme s partnerem čas, rádi zkoušíme nové restaurace, nové koncepty, kavárny a i cestujeme za gastronomií.
Daří se Vám udržovat balanc mezi prací a časem pro sebe a rodinu?
Myslím, že ano. Nejsem úplně workoholik, že bych se nedokázala odpoutat od práce. Snažím se být maximálně efektivní, když pracuji, ale pak se snažím i najít si čas na to, abych se věnovala dětem a udělala si čas pro sebe. Samozřejmě bez podpory doma a spolupráce by to nešlo. Ale řekla bych, že můj time management se s příchodem dětí o dost zlepšil.
Je něco, co byste doporučila či poradila začínajícím podnikatelkám?
Nebát se, mít odvahu a nenechat se odradit prvním neúspěchem.
Tuhle radu byste dala i svému začínajícímu já?
Řekla bych že ano, protože u mě tam ten průběh takový byl. Nenechala jsem se odradit a díky podpoře, kterou jsem měla v rodině, jsem to nevzdala.
Nyní jste absolvovala program Women in Tech. Jak jste se o něm dozvěděla a proč se rozhodla přihlásit?
Jelikož jsem vystudovala na VŠE obor mezinárodní obchod, tak pravidelně sleduji vše kolem byznysu a vím, že Hospodářská komora má hodně aktivit, které pomáhají podnikatelům a podnikatelkám. Díky tomu jsem se dozvěděla i o tomto projektu. Ač se to nezdá, tak tím, že fungujeme na internetu a dnes a denně řešíme nějaké technologie a technické záležitosti, tak jsem se rozhodla to zkusit, podala přihlášku a do projektu mě vybrali.
Co Vám účast přinesla, v čem vidíte největší progres?
Za těch 10 měsíců mi program přinesl velký feedback na můj projekt a možnost vystoupit s ním před publikem. Malý až střední podnikatel obvykle nemá potřebu či možnost se takto někde prezentovat. Takže po 10 letech jsem musela vystoupit ze své komfortní zóny, jít na pódium a prezentovat. Další velmi zajímavá stránka byla školení, která nám v rámci programu zorganizovali, například na využití umělé inteligence či sítě LinkedIn. WO-MUM k posunu pomohly hodně veškeré marketingové aktivity kolem programu, které jsou pro začínajícího podnikatele stěžejní.
Komu byste účast v programu doporučila?
Doporučila bych to každému, kdo chce svůj projekt někam posunout. Nemusíte se ohlížet na to, zda je v danou chvíli dost dobrý či připravený, protože v rámci programu se prezentovaly i projekty, které byly na úplném začátku a od Women in Tech získaly určitý mentoring a rozvíjely se. Opět je důležité nebát se. Hlavně musí být u vašeho projektu znatelná myšlenka a že je v určité fázi realizace.
Foto: se souhlasem Jaroslavy Šnejdarové a Ženy s.r.o.
Tags: inspirativní ženy pro rozhovor
