Po desítky let nebylo pracoviště arénou potěšení, natož přátelství. Pracovní prostředí bylo často hierarchické a představa, že byste mohli mít v kanceláři nejlepší kamarádku se mohla zdát až absurdní. Dnes je tomu právě naopak. Mnoho společností podporuje přátelství na pracovišti, protože to vede k důvěře a lepší spolupráci. Jak se ale vypořádat se skutečností, když pracovní prostředí není ve vaší kanceláři přátelské, ale spíše naopak? Všichni máme různé typy osobnosti a komunikační styly, a pokud nerozumíte něčím záměrům je snadné propadnout frustraci.
Někdo kdo měl třeba v dětství roztržité rodiče, by mohl být na schůzkách asertivní, protože má pocit, že musí jednat takovým způsobem, aby ho lidé poslouchali. Mezitím někdo další může vystupovat panovačně, protože trpí nedostatkem důvěry. Tak jako tak uvědomit si motivaci osobního typu někoho jiného je prvním krokem k harmoničtějšímu vztahu s ním, protože to povzbudí jeho empatii nad frustrací.
Jak se vypořádat s kolegou/kolegyní, která…:
… je agresivní ve svých názorech
Někteří lidé často zůstávají nepochopeni pro svou upřímnost. Pokud jim například některý nápad nebo myšlenka připadá směšná, neřeknou jemně: „To je zajímavé, ale nemyslím si, že je to vhodný postup.“ Místo toho z jejich úst uslyšíte něco jako „To je upřímně idiotské.“ To vás samozřejmě může na první dojem urazit! V závěru však podle odborníků tento člověk disponuje nedostatkem sebevědomí, což zní divně, protože se zdá být svými názory víc než jistý. Pouze lidé, kteří mají jistý smyls pro svou vlastní fyzickou sílu, se však budou snažit být jemní, protože si jsou vědomi zranění, která by jim mohla jejich síla způsobit. Proto způsob, jakým mluví se svými kolegy jim nepřipadá divný, protože netuší, že by si jejich hlášky mohl vzít někdo k srdci. Skutečnou laskavostí, kterou můžete pro tohoto kolegu nebo kolegyni udělat, je dát mu vědět, jak křehké může být urážení něčí sebeúcty a jak snadno může být den zničen jednou takovou hloupou poznámkou nebo vulgarismem.
Jak zareagovat:
„Nesmírně si vážím tvého úhlu pohledu, ale když používáš taková nevybíravá slova, jejich význam ztrácí váhu.“
… snadno propadá panice
Každý nový den v práci s sebou přináší nové události, které se mnohdy nevyvíjí tak, jak by se měly ideálně vyvíjet. Pokud pro vašeho kolegu nebo kolegyni v takové chvíli existuje jen jedna jediná reakce, a tou je panika, může snadno vystresovat i vás. Vaší kolegyni s největší pravděpodobností chybí schopnost uklidnit se. Panikářem je často někdo, kdo se při každém vykolejení a zdánlivě malicherném problému cítí tak, jako by se mu hroutil celý svět. Mnohdy tím pak odvádí soustředění celého týmu od daného problému.
Jak zareagovat:
„Chápu tvoje pocity, ale každý problém má své řešení. Prosím pojďme se teď zaměřit, jak ho co nejrychleji najít. Vyvolávání paniky teď nikomu z nás nepomůže.“
… má problém s přijímáním kritiky
Kdykoliv navrhnete potencionální zlepšení, buď ho váš kolega či kolegyně okamžitě popřou s tím, že určitě nebude fungovat, nebo hned zdůrazní, že si problému také všimli a zrovna se ho chystali napravit. Pokud hovoříte na někoho, proto kdo v jakékoliv kritice přechází do defenzívy, prioritou je změnit základní mysl jejich myšlení a význam toho, co znamená udělat chybu. Musíte chybu humanizovat a ukázat, že patří do života všech skvělých pracovníků. A vy rozhodně nejste výjimkou!
Jak zareagovat:
„Mám pocit, že když vám poskytnu zpětnou vazbu, slyšíte ji jako velkou kritiku. Může to být proto, že děláte obecně skvělou práci a možná jste na sebe příliš tvrdý. Já bych ale byla moc ráda, kdybychom o takových situacích mohli diskutovat a našli vždy nejlepší řešení pro společnost.“
… prokrastinuje
Pokud máte ve svém týmu kolegu nebo kolegyni, který sedí u stolu s prázdným listem papíru, kouká z okna a v pěti minutových intervalech kontroluje čas, máte s největší pravděpodobností co do činění s prokrastinátorem. Na první pohled se může zdát, že tento druh lidí jsou líní, ale při bližším průzkumu odhalíte, že odkládají své projekty a pracovní závazky z větší části proto, že se bojí jejich neúspěšného splnění. Místo tlaku je proto z vaší strany vždy lepší zdůraznit relevantní důležitost či nedůležitost projektu a jeho termínu.
Jak zareagovat:
„Někdy musíme přijmout „dost dobré“ řešení namísto „úžasného“, protože jen tak dodržíme všechny stanovené termíny.“
… stále si stěžuje
Pro mnohé lidi je naříkání denním chlebem. V životě je určitě potkalo mnoho mrzutostí a s odstupem času už je vykolejí i to, že v potravinách nemají jejich oblíbený jogurt. Těžko můžete kolegovi nebo kolegyni, který si často stěžuje, říci, aby se díval na lepší stránky věci a myslel pozitivně. Ale co by mohlo být řešením je ukázat jim svou podporu. Zní to možná divně, ale přemýšlejte o podpoře a lásce v obchodním kontextu. Pod vší tou negativitou se totiž tito cynici snaží uniknout ze situací, které by je mohli ranit a této skutečnosti předejít. Rozhodnout se proto zklamat sami sebe, protože stejně by k tomu dřív nebo později došlo vlivem okolností.
Jak zareagovat:
„Rozhodně neignoruji, co se děje, ale pro morálku a udržení vyvážené perspektivy zkusme nejprve říci něco pozitivního. Tímto způsobem se můžeme podívat na to, co funguje, než začneme kritizovat to, co nefunguje.“
Foto: Shutterstock
Autorka: Lucie Janotová
